Jak jsem málem zapomněla, že (a proč) píšu blog

Začátek měsíce byl opravdu hrozný. Malému SatAndílkovi se vyklubaly první zoubky. Dva a dva, vypadá jak malinkatej králíček. Naštěstí se to obešlo bez teplot, ale průjem a jako bonus krásnej soplopád se i tak postarali o krušné chvilky. Víte, co bylo nejhorší? Spaní… Už jsme byly na celkem slušné cestě kvalitního spánku, takže tohle přerušení bylo fakt peklo. Nejen, že se častěji budila, ale kojeni v leže nestačilo, potřebovala zvednout a pohoupat. Někdy dokonce ani nechtěla kojit, ale jenom pochovat. Bohužel dost trvalo, než mi to došlo. Jednu noc jsme se dokonce ve tři ráno museli všichni přesunout do ohrádky a hodinu a půl si hrát, než se uklidnila a znovu usnula.

Pokračování textu Jak jsem málem zapomněla, že (a proč) píšu blog

Jak vyzrát na kojení?

První věc, kterou musím říct, je to, že pokud nekojíš, nikdo ti hlavu neutrhne. Někdy to prostě nejde. Ok, možná jsou i případy, kdy ženská nechce, ale do takové diskuze tu nebudu zabředávat. Pro potřeby tohoto článku počítám se čtenářkou, která kojí. Nebo se na to teprve chystá.

Pokračování textu Jak vyzrát na kojení?