Rodinný rozpočet a jak ho zvládnout

Na internetovém bazaru nenarazíte na horší větu než „A počkáš mi po rodičáku?“ Opravdu, je to mor. Chápu, jak a kde to vzniklo, taky jsem si neuměla spočítat, kolik budu brát. Ale proboha, copak jsou dneska všechny ženský tak mimo? Nebudu tu hřešit na to, jak je nefér, že ženský dostávaj za stejnou práci míň, než chlapi. Tak to prostě je, je to nefér, ale co s tím, to vážně netuším. To, co tu chci řešit je praktická část, hlavně fakt, že mít rozpočet je důležité.

Poznámka nad čarou – Tenhle můj rozpočet bohužel nepočítá s matkou samoživitelkou ani s partnerem na baterky. I tak ale věřím, že může pomoci.

Ale vezměme to od začátku. Já sama beru v dlouholetém průměru cca 11 000,- čistého a pracuju od jednadvaceti, tedy nějakých jedenáct let. Sem tam byly nějaké odměny, ale s těmi se nedá na jistotu počítat. A výdaje? 1500,- trvalé platby (spoření, důchod, pojištění, telefon), 8500,- komplet nájem. A zbyl mi litr. To není moc, co? Protože co jsem nezapočítala? Tak třeba jídlo, dopravu, oblečení (což nekupuju každý měsíc, samozřejmě), pleny! (díky bohu za látkové), a pak třeba ještě potěšení – kino, divadlo, cukrárna, kavárna…

Kdybych si každý měsíc ten jeden litr dala stranou, ušetřila bych za těch 132 měsíců 132 000,-  Ale chcípla bych hlady =D Tak jak se mi podařilo přežít?

Rozpočet na scéně

První manžel byl na finance stejný jelito, jako já. Výdaje jsme si dělili jak to přišlo a na konci měsíce jsme oba zoufali, kdy už bude výplata. No děsné… Tak proč tady moralizuju? Protože můj současný manžel vymyslel skvělej systém, jak to mít pod kontrolou!

Manžel bere, díky bohu, víc, než já. Pro zjednodušení řekněme, že třikrát víc. Je tedy fér, aby na společné výdaje přispíval třikrát víc, než já. Jak to ale udělat, abychom nemuseli počítat každej rohlík? I to vymyslel krásně jednoduše – společný účet. Ale ne! Nelekejte se. Totálně společný účet, kdy ani jeden nemůže mít před tím druhým sebemenší tajemství, za co utratil tři kila v obchoďáku, to bych asi nepřežila. Takže máme každý svůj vlastní účet a pak ještě jeden společný. Všechny tři u Airbank. Ta nabízí sdílení práv, máme od společného účtu každý svou kartu a oba můžeme platit přes ebanku. Značka ideál.

Co platíme ze společného účtu?

No společné náklady. Takže nájem (+ věci kolem domu), jídlo, nafta (+ věci kolem auta), nákupy pro dceru, veterina pro psa. Když je na konci měsíce přebytek, pošleme ho na spoření. Stane se, že nezůstane nic, ale do mínusu se díkybohu nedostáváme.

A co můj osobní účet?

Jak to má manžel, to netuším. A nevadí mi to. Jsou to jeho peníze a mě nezajímá, jestli si je dá na spoření, nebo jestli si koupí nové kolo. Já to mám tak, že mateřskou jsem měla paradoxně větší, než normální plat… Na jednu stranu super, za ten cca půlrok se mi podařilo našetřit tolik, jako nikdy. Na druhou stranu celkem demotivující, co se návratu do práce týče. „Naštěstí“ s rodičákem už tenhle problémek řešit nemusím. Chci být doma co nejdéle, takže jsem si to co nejvíc natáhla a vyšlo to na něco málo přes šest tisíc měsíčně. No bezva. Takže v téhle chvíli mi nezbývá už vůbec nic =D Ale nepanikařím.

Jednak jsem před mateřskou měla práci na dobu neurčitou, což znamená, že jsem si teď vybrala dovolenou. Nechápu, jak to vlastně funguje, ale dovolená mi prostě přišla na účet! A já jí samozřejmě hodila rovnou na spoření. A druhak jsem zjistila, že když nechodím do města, nemám potřebu tolik utrácet. No jen si spočítejte, kolikrát si koupíte třeba nějaké jídlo jenom proto, že jdete kolem stánku?

Rozpočítaný rozpočet

Už přibližně rok si sepisuju své měsíční náklady. Co měsíc, to jedna stránka. Na začátku stránky mám částku, se kterou můžu ten měsíc počítat, pod ní sepíšu nutné výdaje (nájem, spoření, telefon…) a pod to si červeně sepisuju za co jsem utratila (píšu si věci už zaplacené i ty, které ten měsíc ještě zaplatit musím) a zeleně to, co se mi podařilo prodat na bazaru (většinou oblečení, teď i věci po dcerce, na to se můžete podívat ke mě na Modrého koníka). Je důležité, že v jakékoliv chvíli vím, s jakou částkou můžu počítat. Fakt, že mám na účtě litr ještě neznamená, že je volný, pokud mám v sešitě neodškrtnutou platbu!

Někdy se stane, že musím sáhnout i do spoření, ale jakmile přijdou peníze, vždycky to tam zase vrátím. Teď by se mohlo zdát, že když udělám takovou věc jeden měsíc, budu muset ke konci dalšího zase sáhnout do spoření, ale není to tak. Mám na to jednoduchá pravidla:

  1. nakupuju v bazarech či sekáčích
  2. pokud si chci koupit něco drahého, předtím prodám něco, co mi to zaplatí (alespoň částečně)
  3. nekupuju věci jenom proto, abych je měla – v tomhle mi hodně pomáhá to, že už nemám čas a ani sílu courat se zbůhdarma po obchodech a nakupování na internetu není tak lákavé; jako jasně, některé věci vypadají i na fotkách krásně a já se musím krotit, ale mou největší slabinou vždycky byla papírnictví a ta naštěstí ještě nemají adekvátní e-shopovou náhradu (pokud znáte nějaké husté on line papírnictví, dejte mi o něm vědět!)
  4. když něco fakt moc chci, vždycky se kouknu, jestli se to někde nedá sehnat levnější – koupit to na prvním šopu nebývá úplně nejchytřejší nápad
  5. nekupuju okamžitě – tzn pokud něco chci, tak si to nechám pár dní rozležet v hlavě, přečtu si pár recenzí a někdy se stane, že si to rozmyslím a nekoupím, no a samozřejmě někdy i po takovém týdnu koupím naprostou hovadinu, kterou si pak vyčítám =D ale tak už to prostě chodí a já nejsem dokonalá =)

Co říct závěrem?

Je spousta cest, jak ušetřit, hlavní je prostě začít! Chcete-li napište mi, nejsem finanční poradce, ale třeba společně najdeme tu pravou cestu.

PS: Co s tím, když už jsem v průseru?

Nemá smysl si nalhávat, že se to nemůže stát. Může. Stačí jedna neuvážená půjčka a už v tom lítáte. Pokud se vám něco takového stalo, tak doporučuju zkouknout banky, jestli náhodou nemáte tu půjčku zbytečně nevýhodnou, třeba ji jinde dostanete levněji. A taky není od věci poradit se s finančním poradcem. Stačí to jednou, když se pak budete řídit jeho radami. Držím palce =)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *