Jak vyzrát na kojení?

První věc, kterou musím říct, je to, že pokud nekojíš, nikdo ti hlavu neutrhne. Někdy to prostě nejde. Ok, možná jsou i případy, kdy ženská nechce, ale do takové diskuze tu nebudu zabředávat. Pro potřeby tohoto článku počítám se čtenářkou, která kojí. Nebo se na to teprve chystá.

Musím to zaťukat, ale nám se kojení zdařilo a i nadále daří. Dceři bylo v pondělí devět měsíců a pořád nám to funguje. Někdy to ale trochu skřípe.

Ze začátku jsem zvládala jen jednu polohu na kojícím polštáři. Respektive dvě polohy, takové ty nejklasičtější. Jmenuje se to Madonna, prcek leží na boku na polštáři, bříškem u jednoho prsa a hlavičkou u druhého. Sem tam jsem zvládla i tu „fotbalovou“, kdy si polštář s ležícím miminem posunu do podpaží. Tím se bříško miminka dostává k žebrům a jedno prso trpí samotou. (A proč fotbalová? No koukněte se někdy na hráče amerického fotbalu, jak drží tu šišatou mičudu =D ) Ale třeba poloha v leže mi vůbec nešla… Jasně, před odchodem z porodnice jsem šprťácky vyzkoušela všechny, u všech jsem si nechala poradit, ale jako u všeho, i k tomuhle jsem si musela dojít sama.

A i když nemám doktorát na rozum a mám teprve první dítě, přináším pár postřehů, jak na to, aby to všichni  zúčastnění přežili!

Kojící polštář

Ze začátku jsem si myslela, že je to jen moderní vymoženost, a že ho vážně nepotřebuju. No. Do měsíce jsem ho měla doma. Ono se to ze začátku nezdá, novorozeně je fakt maličké, ale jak dobře papá, tak těžkne a, co si budeme nalhávat, pronese se. Existuje nespočet střihů, tvarů, náplní a kdoví čeho ještě, já jsem si vybrala céčkový tvar od Motherhood.

Dokrmovací sada

  • velká (150ml) injekční stříkačka speciálně dělaná na dokrmování novorozence
  • tři pytlíčky s jednou dávkou prvního sunárku

Možná si myslíš, že to do článku o kojení nepatří, ale patří. Proč? Několikrát jsem zažila totální paniku z toho, že jsem přišla o mléko. Dcerka u kojení brečela, nechtěla sát a vztekala se. Nedokážu zpětně říct, jakou to mělo příčinu, ale rozhodně tomu nepomáhalo to, jak jsem se bála, že mi umře hlady, než dojedeme do města pro nějakou záchranu. Tak manžel dovezl tuhle sadičku a, i když mě to ještě dvakrát napadlo, byla jsem o moc, ale fakt o hodně moc klidnější.

Sadičku stále mám, nepoužitou, ale prodám ji až v momentě, kdy si budu jistá, že je dcera schopná se plnohodnotně najíst normálního jídla.

Sešit a tužka / chytrý telefon s aplikací

Ze začátku, v lepším případě tři měsíce, v horším déle, je novopečená matka pekelně unavená. Není to jen obyčejná únava, je to únava, kdy nevíte, co jste dělali před deseti minutama, natož, kdy dítě naposledy jedlo, pokud ho tedy zrovna nemáte na prsu. Když si zapisujete časy, kdy miminko jedlo, je pak snadnější určit příčinu případného breku, když můžete vyloučit hlad. Taky po nějakém čase vypozorujete, jaké si dělá mezi jídly přestávky a teoreticky si můžete naplánovat den. Kamarádčina holčička jí od narození co tři hodiny, někdy dokonce déle. Moje holčička je žroutík, takže já měla pauzy jen dvouhodinové, někdy ani to ne. Je potřeba to vysledovat na vlastním strávníkovi.

K záznamu času je dobré si napsat i použité prso =D Třeba můj záznam pak vypadá takto – 14:20 P. Časem se naučíte poznat to pohmatem a zapisování už nebude potřeba. Já zapisovala cca půl roku, ke konci už spíš ze setrvačnosti.

Střídání prsou je důležité z mnoha důvodů – vyváženost, přední a zadní mléko… Pokud chcete, abych se o tom rozepsala více, napište mi do komentáře =)

Ručník

Wtf?! Ano, je mi jasné, že se divíte. Já bych ho jako pomůcku ke kojení také neočekávala! Ale praxe ukázala, že se celkem hodí. A to hlavně ze začátku, kdy prsa ještě nemají jasno, kolik mléka pro mimčo vyrobit. Naštěstí obvykle vyrábějí víc, než je potřeba.

Jak s ním tedy pracovat? Podkládat a chytat mléko, které se chystá zdrhnout! Samozřejmě můžete použít i speciální nástavce na bradavky, tzv sběrače mateřského mléka. S nimi ovšem nemám zkušenost, nepoužívala jsem ani vložky do podprsenky, jednoduše proto, že podprsenku doma nenosím. Ale zpátky k ručníku. Ať už použijete jakoukoliv polohu, je možné, že se druhé prso bude cítit nevyužitě a přeplněně, takže si samovolně odleví. Ze začátku si nevšimnete, teplota mateřského mléka je tělesná, ale v momentě, kdy tričko začne chladnout… Navíc v poloze na Madonnu ani nepromáčíte sebe, ale mimino. Musela jsem párkrát převlékat.

Také je dobré je podložit se ručníkem na spánek. Když dcerka ještě spala v kolíbce, tak jsem v noci měla v náručí našeho yorkšíra. Asi třikrát jsem jí promočila chlupy mateřským mlékem. A ona byla pak chudák celá natužená, jak je to mléko sladké! Musela do sprchy a radost vážně neměla =D

Jednou se mi taky stalo, že jsem se nad dcerkou skláněla do kolíbky a nějak jsem se zasekla v předklonu, jak jsem se kochala její dokonalostí, a najednou koukám, že kapu. To ručník nespasí, ale je dobré vědět, co všechno se může přihodit =D

Ručičkové hodiny

Nebo klidně digitální, pokud vám vyhovují. Mně se líp odečítá čas z kruhového diagramu. Prostě mám pocit, že tam lépe vidím, jak dlouho dcera baští. Ze začátku jsem to nevěděla, samozřejmě, ale postupem času jsem zjistila, že když jí aspoň 5 minut, je to OK. Pokud jí déle, tak samozřejmě lepší, ale když to odflákne, tak bude za chvilku zase chtít, takže je lepší ani nevstávat.

Co se typu hodin týče, tak to byl se mnou celkem problém, protože k smrti nenávidím tikání. Bez brýlí na ně stejně moc nevidím. A člověk nejvíc kojí v noci a nechce rozsvěcet… Tak mi manžel sehnal naprosto dokonalé ručičkové hodiny. Projektují se na stěnu a prakticky vůbec nejsou slyšet! Navíc sami fungují jako noční světlo <3

Střídání a vynalézání poloh

Střídání je důležité z těchto důvodů:

  • dítě odsává mléko z toho místa v prsu, kde má bradičku (neptejte se, nechápu to)
  • aby nám nezůstaly šišoidi místo prsou
  • aby se dítě dostalo ke všemu zadnímu i přednímu mléku

A to vynalézání? Inu, to bylo tak. Jak byla teď ta šílená vedra, tak jsem už nevěděla, jak malou nakojit, abychom se u toho obě nezapotili jak při maratonu. Pokusem a omylem jsem došla k poloze, která je nám momentálně nejpohodlnější – dcerka leží na zádech na posteli, já sedím těsně vedle ní, mám jí na straně, ze které bude jíst, vytáhnu prso a skloním se nad ní. Už je dost stará na to, aby chápala, co se děje, takže po prsu chňapne a baští. Nevím, jestli by to šlo praktikovat i s menším dítětem, ale teoreticky proč ne. Jen bych dávala pozor na velké prso, aby se miminko místo jídla spíš nedusilo. Při této poloze vždy kontroluju, jak se dcera tváří a jestli je vše OK. Teda, já jsem posera, takže ji kontroluju pořád, ale v téhle kojící poloze asi nejvíc.

Ať už zkusíte mou, nebo najdete svou vlastní, je důležité, aby poloha byla všem zůčastněným pohodlná. Přece jen to není otázka minutky.

Naučit se kojit v leže

To jsem měla udělat opravdu hned! Ale nezdálo se mi to nutné. Dcerka spala v kolíbce a když se v noci vzbudila, vzala jsem si ji k sobě, v sedě jsem ji nakojila, uspala a znovu vrátila do kolíbky. Strávila jsem tím minimálně hodinu, dvakrát, třikrát za noc. Budila jsem se téměř mrtvá. Vlastně nechápu, že jsem to období přežila.

Když jí byly asi čtyři měsíce, rozhodli jsme se koupit postýlku. No to byla ale zbytečná investice =D Spala v ní asi týden, než se rozhodla, že takhle teda ne a že bude spát se mnou ve velké posteli. (Manžel má svou vlastní postel ve svém vlastním pokoji. OK… Gauč v obýváku.) Ještě asi měsíc nebo dva jsem ji na kojení zvedala. Nejdřív na polštář, posléze jen do klína. Nebylo to tak hrozné, jako muset ji přendávat z kolíbky, uspávání také nezabralo tolik času a celkově je to pohodlnější. Ale teď, řekněme poslední dva, tři týdny (tedy někdy v průběhu osmého měsíce) jsem ji začala kojit v leže. Asi tomu dost pomohla právě ta vedra, spím v tílku a je tedy snadnější ho stáhnout a vytáhnout prso. Nikdo nikoho nezvedá, nikdo si nemusí sedat. Někdy ani ráno nedokážu říct, kolikrát a jestli vůbec v noci jedla! Sice mám dceru vždy po levém boku a podle správné techniky kojení v leže bych ji měla mít po pravém, když chci aby pila z pravého a opačně, ale vzhledem k tomu, že v noci se spíš potřebuje potulit, než najíst, nechávám to být. A když to vypadá, že opravdu jí, tak se holt trochu natočím a strčím jí po chvilce i to druhé =)

Kojení na nezvyklých místech

I na to je potřeba se připravit. Není možné s sebou neustále tahat kojící polštář a nebo spoléhat na to, že si budete mít kde lehnout =D Představte si situaci třeba v autě nebo v čekárně u doktora. Tak třeba v autě kojím celkem ráda, buď na zadních sedadlech nebo v kufru. Ale je fakt, že mi máme kufr opravdu velký. Sednu si do turečáku, dcerku si zapasuju do žlábku, který mi vznikne mezi kolenama a celkem pohoda. Jen je celá roztěkaná a potřebuje víc času, než doma.

Naučit se poznat, že opravdu saje

To je docela důležitá schopnost. Ale řekla bych, že je vrozená. Já už rozlišuju tři druhy sání. Když má velký hlad a saje opravdu poctivě, tak cítím, jak se aktivuje i druhé prso a vyrábí mléko (teda, tak si ten pocit alespoň já vysvětluji). Pak, to bývá hlavně v noci v tichu, takové dlouhé cucance, kdy je slyšet, jak mléko vytéká do pusinky. A třetí je takové nijaké, bez zjevného průvodního jevu. Ale když si pak grgne jak starej chlap, je jasné, že taky jedla =D

Jídlo od potulovacího cucání časem taky poznáte. Podle mě je i toto cucací tulení důležité. Dcerka nemá dudlík, respektive takhle, dudlík jsem samozřejmě koupila, malá ho dostala a obzvlášť večer si s ním ráda hraje (svítí ve tmě =D), ale prostě ho nepoužívá jako dudlík, ale sání mimina uklidňuje a pomáhá jim usnout. Nehledě na samotný tělesný kontakt.

Krkání

Není nic horšího, než zaraženej krk. No, vlastně ještě zaraženej prd. Všechny přebytečný plyny prostě musej pryč!

O krkání mi toho v porodnici moc neřekli. Dlouho se nám taky moc nedařilo. Až manžel nakonec vygůgloval několik technik, jak z dítěte krkanec vymámit. Nám se osvědčila jediná – přitulím si dceru hrudník na hrudník. Dokud nedržela hlavičku, tak samozřejmě obezřetně, teď už můžeme i trochu blbnout =) V téhle poloze krkne vždycky.

Blinkání

Bez toho se to neobejde =D K tomu nemám moc co říct, snad jedině, abyste měli po ruce vždycky nějakou blicí plenu. Já jsem tři čtvercové pleny rozstříhala na čtyři čtverce a nadělala jsem z nich „blicáky“. Bryndáky máme samozřejmě taky, ale dcerka se to naučila házet přes ramínko, takže sama zůstala čistá, ale okolí to neslo hůř =D Tak podlahu samozřejmě blicákem neberu, ale sebe ano.

 

Nečekala jsem, že se tolik rozepíšu =) Kdyby vám to přece jen nestačilo, nebo pokud máte chuť se o něčem pobavit, neváhejte využít komentáře! Případně mi můžete i napsat mail 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *